Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Multikulturalismu bylo dost, nastala chvíle pro asimilaci

8. 02. 2018 20:08:48
Liberální pohled na to, proč by stát měl přestat snažit o integrací menšin do většinové společnosti.

Jak jsem o sobě již nejednou prohlásil, jsem klasickým liberálem. Věřím v to, že stát má v našem životě plnit co možná nejmenší roli. Neplést se do záležitostí, do kterých mu nic není. Má být malý, ale moderní a efektivní. A právě z toho úhlu pohledu se domnívám, že stát, potažmo EU, dělají více škody než užitku.

Co po státu chci

Co jako klasický liberál po státu chci? Chci po něm, aby mě ochránil před vnitřním nepřítelem, tj. aby měl efektivní bezpečnostní složky. Chci po něm, aby mě ochránil před vnějším nepřítelem, tj. aby měl moderní a efektivní armádu. A závěrem po něm chci nezávislé a nestranné soudy, kde se mohu spolehnout na to, že se domůžu spravedlivého procesu. Nic jiného.

Co po státu nechci

Nechci po něm, aby zajišťoval integraci menšin. Nechci po něm, aby vypracovával projekty na podporu jejich kultury a náboženství. Nemám naprosto žádný zájem na tom, aby z daní, které platím, stát podporoval cizojazyčné školy či udržování dvojího jazyka v některých regionech (tím teď nemyslím konkrétně jen EU). Nemám zájem o to, aby podporoval multikulturalismus.

Můj pohled na integraci

Multikulturalismus a inkluze, pozitivní diskriminace ze strany státu a jeho orgánů, to uznávat nemohu. Jediné, co uznávat mohu, je asimilace. Co to znamená? Splynutí menšiny s většinou. Menšina by měla přijmout základní sociální a kulturní návyky, které většinová společnost má.

Jaká je představa? Podobná, jako je ve Spojených státech amerických. Migrace z Latinské Ameriky je klasickým příkladem. Mexičané, Kubánci a další do země nepřichází proto, že chtějí být Mexičany a Kubánci v USA. Jdou tam, protože chtějí být Američany.

Můžeme něco podobného vidět také v západní Evropě? Ani zdaleka. Etiopán, Eritrejec, Sudánec či Syřan, tito lidé nepřichází do Francie či Německa proto, aby se stali Francouzi či Němci. Nepřichází ani proto, aby se stali Evropany. Chtějí být Eritrejci anebo Syřany v určité zemi. Uzavřít se v komunitě, která jim bude blízká.

Stát potom bude vynakládat prostředky, aby tyto lidi tzv. integroval. Tj., utrácet finance na to, aby se jejich komunity snažil dostat do většinové společnosti. Bude provádět kampaně o tom, jaký přínos pro většinou společnost to může být. Jak nás může kulturní diverzita navzájem obohatit. A stále o nich bude mluvit jako o Syřanech v Německu.

Pozn.: Krásným příklad je v tomto směru také nevyřešený vztah s Turky. Ti jsou v Německu již třetí generací a pořád se necítí být Němci. V čem ta integrační politika selhává?

Jednotlivec a jeho práva

To musím naprosto důrazně odmítat. Nerozumím byť jedinému důvodu, proč by se o to všechno měl starat stát.

Zaprvé, nechť někdo dá odpověď na otázku, proč bychom měli začínat integrovat uprchlíky. Proč bychom je měli začleňovat do většinové společnosti? Pokud zde někdo žádá o azyl, dá se předpokládat, že bude chtít časem odejít. Nač tedy ta snaha?

Zadruhé. Jednotlivec snad se snad o sebe nemůže postarat sám? Pokud chci do většinové společnost zapadnout, tak musím sám vynakládat co největší snahu. Učit se jazyk. Doplňovat vzdělání. Vzdát se zvyků, které s většinou společností kolidují.

To je prostě ústupek, který se musí dělat a musí ho udělat jednotlivec sám. Je naprosto nemorální požadovat po státu či zbylých jednotlivcích, kteří tvoří společnost, aby se právě oni přizpůsobovali. Či ještě hůř, aby nutili určitou část populace, aby se tomu přizpůsobila.

Jedinou roli, který v procesu integrace může stát hrát, je vynucování platných zákonů. To znamená, že je to stát, kdo na své území někomu povolí vstup. Je to stát, kdo podle práva a spravedlnosti rozhodne, že na jeho území někdo nebude. Stejně tak musí stát sankcionovat porušení zákona.

Asimilovat se lze

Jsem ukázkou toho, že asimilovat se opravdu lze. Lze se naučit jazyk a přebrat zvyky. Nikdy by mě vlastně nenapadlo, že bych si řekl, že budu prosazovat nějaké běloruské zvyky tady v Čechách. Nikdy jsem nežádal úřady, aby se mnou jednaly v ruštině či běloruštině. A nikdy by mě nenapadlo, že bych se řekl o volno 7. ledna, protože mám pravoslavné Vánoce.

Já se prostě cítím být Čechem. Svoji loajalitu jsem prokázal i tím, že jsem se vzdal svého původního občanství. Miluji českou historii a kulturu. Přírodu. Pivo. Svoji budoucnost ani nikde jinde než zde nevidím.

Je to jenom o tom chtít. Ctít právo a tradice. Neuzavírat se. Ano, někdy člověk narazí na hrubé chování, ale to může narazit všude.

Pozn.: vzdání se tureckého občanství, to je něco, co by mělo být vyžadováno po německých Turcích. Měli by ukázat, jestli se cítí být Němci a či nikoliv.

Závěr

Chtějí to však i ti, kteří přichází do Evropy? Obětuje Syřan či Eritrejec svoji národnost a zvyky proto, že chce být Němcem nebo Francouzem?

Autor: Andrej Poleščuk | čtvrtek 8.2.2018 20:08 | karma článku: 48.19 | přečteno: 10961x


Další články blogera

Andrej Poleščuk

Prosadíme Czexit. A co dál?

​Na sociálních sítích, a nejen na nich, pokračuje rozbouřená debata. Měla by Česká republika odejít z EU?

10.2.2018 v 14:50 | Karma článku: 25.61 | Přečteno: 1000 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Jaderné odstrašení Ruska a Číny je správná cesta

Spojené státy přijímají novou jadernou doktrínu, aby zabránily konvenčnímu i omezenému jadernému útoku na Evropu.

4.2.2018 v 19:16 | Karma článku: 34.03 | Přečteno: 2658 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Otevřený dopis poslanci SPD, Jiřímu Kobzovi

Můj dopis je reakcí na Vaše vystoupení Českém rozhlase. V rozhovoru jste diskutoval o možnosti vystoupení z Unie a podřizování se Bruselu.

3.2.2018 v 15:17 | Karma článku: 30.36 | Přečteno: 1416 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Trpasličí slalom v Hradci

Přestože v lepších rodinách je dnes stejně dobrým zvykem, jakým bylo kdysi v neděli jít na kázání do kostela, sledovat primáckou Partičku a pak přepnout na Strašení z věže o konci demokracie, mohla zimní olympiáda obyčej narušit.

19.2.2018 v 14:50 | Karma článku: 11.95 | Přečteno: 242 | Diskuse

Jan Bartoň

Nejslabší článek ČSSD – poslanecký klub

Nové vedení ČSSD, i kdyby se chtělo co nejvíce „odstřihnout“ od politiky reprezentované Bohuslavem Sobotkou a Janem Hamáčkem, má největší potíž se svým poslaneckým klubem, v němž jsou Sobotkovi „koně“.

19.2.2018 v 12:53 | Karma článku: 27.61 | Přečteno: 682 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Neplatný nacistický cár papíru z Mnichova od Adolfa Hitlera by si Němci měli nechat doma.

Rozjezd nového ministra zahraničí Martina Stropnického v Bulharsku na jednání ministrů zahraničí příliš nepřesvědčil, jako by neměl plný přehled o složitosti problematiky našich historických vztahů.

19.2.2018 v 10:05 | Karma článku: 29.86 | Přečteno: 1156 | Diskuse

Marie Jandová

Spolupráce s ANO na úrovni ministerských náměstků - a není to zbytečně moc, Miloši Zemane?

Nestačilo by, aby na těch ministerstvech nastoupili socdemáci v pozici vrátných a jejich kolegyně jako uklízečky? Vždyť tito lidé vědí o dění v baráku mnohdy víc než náměstci, o ministrech nemluvě.

19.2.2018 v 9:25 | Karma článku: 25.33 | Přečteno: 592 | Diskuse

Jan Bartoň

ČSSD před propastí

Kdysi se komunistická strana „poučila“ z krizového vývoje a schválila vstup sovětských vojsk do Československa. Stáli jsme podle komunistů „ krok před propastí“ a od té doby jsme udělali „velký krok vpřed“.

19.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 29.15 | Přečteno: 929 | Diskuse
Počet článků 37 Celková karma 31.94 Průměrná čtenost 2727

Občan České republiky, který aktivně sleduje dění okolo sebe. Zajímám se o právo, politiku, postavení jednotlivce a jeho svobod ve společnosti.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.